Uzbecký plov

Nejdříve je třeba nakrájet mrkev, abychom je měli připravenou. Čím větší, tím lépe se krájí. Nejdříve podélně na tenčí plátky, pak se jich vždy několik vezme, položí se a krájejí se šikmo, aby tak vznikly tenoučké hranolky téměř jako sirky, ale delší. Když to je hotovo, rozpálíme olej, přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a usmažíme ji. Mezitím si nakrájíme maso na větší kousky. Když má cibule dost tmavou barvu, přidáme maso a sůl a prudce opékáme asi 10 minut, ale dáváme pozor, aby se to nepálilo. Přidáme mrkev a pečeme dalších asi 10 minut.

Mezitím si dáme vařit asi 2 litry vody. Když je mrkev osmahnutá, přidáme koření, promícháme a za chvíli přilijeme asi litr vody a hlavičku česneku vcelku, kterou jsme očistili od vnějších slupek. Zmírníme oheň, přikryjeme a vaříme, dokud maso není téměř měkké. Pak přidáme rýži, ale nemícháme, a opatrně dolijeme vařící vodu, aby byla rýže dobře potopena. Rýži pečlivě rozprostřeme dorovna, přikyjeme a vaříme asi 40 minut. Chvílemi kontrolujeme, zda se nám to nepálí, a obrácenou lžicí děláme do rýže díry, aby se voda mohla dostat ke dnu, podle potřeby doléváme vařící vodu.

Hotové jídlo promícháme a na talířích posypeme cibulovou natí. Možno jíst s kečupem, feferonkami a podobně, a přikusovat pečivo typu baget. Pije se k tomu čaj, ale i pivo nebo víno, a silnější povahy si mohou dovolit i vodku (je to dost mastné).

**Poznámka autora:** Je to jídlo rozšířené po střední Asii a jí se i při slavnostních příležitostech (svatby apod.). Nejlépe je použít skopové či jehněčí maso, ale běžně se dělá i z hovězího a dá se dělat i z vepřového. Používají se do něj dva druhy koření, které u nás není příliš obvyklé, a to 1) kuličky dřišťálu (barbaris), které maj kyselou chuť a které se mohou s klidem vynechat, a 2) římský kmín (cuminum cyminum, též zira nebo indonésky djintan), který se dá koupit v orientálních obchodech, ale i v lepších samoobsluhách. Upozorňuji, že se nedá nahradit obyčejným kmínem, protože má úplně jinou chuť i vůni. Plov se dělá tradičně v půlkulatém litinovém kotlíku zvaném kazan, ale jde udělat i ve velkém kastrolu, nejlépe teflonovém, aby se nepálil.