Spousta z nás si bez beránka a dalších pokrmů velikonoční tabuli nedokáže představit, ale známe jejich význam? Podívejte se s námi na několik z našich nejznámějších.
Tradiční velikonoční jídlo se jedlo na Bílou sobotu. Jeho těsto je podobné jako na vánočku s rozdílem přidání pár vajec navíc, aby výsledek byl jemnější. Kořeny tohoto pečiva sahají až do 15. století a je nejstarším doloženým velikonočním pečivem u nás. Velice záleželo, jak je rodina majetná, dřív se mazanec nepekl s cukrem, nýbrž se sladkou smetanou. Mazanec by se měl vždy naříznout křížem jako vzpomínka na Krystovu smrt na kříži.
Beránek je připravován z kynutého, piškotového či třeného těsta. Je plněn kandovaným ovocem a mandlemi. Těsto pečeme v k tomu určené formě, beránka poté bohatě pocukrujeme. Místo našeho sladkého beránka se jedlo skopové, ale kvůli ústupu chovu se maso nahradilo sladkým těstem. Beránek má symbolizovat Ježíše Krista a jeho oběť pro lid a spasení světa a dřív se dokonce nechával posvětit v kostele.
Jidáše jsou ze sladkého kynutého těsta, většinou polité medem. Jedli se na Zelený čtvrtek a mají symbolizovat Jidášovu smrt oběšením i svým tvarem připomínají svinutý provaz. Kdo snědl pečivo před východem slunce, byl chráněný před uštknutím hadů a žihadly vos.
Neboli hlavička, což je lidový název pro velikonoční nádivku. Název vznikl podle názvu masa z telecí hlavy. Jedná se o tradiční velikonoční pokrm, který obsahuje kopřivy a další byliny. V dřívějších dobách se připravovala bez pečiva, základ tvořilo svářené mléko s krupicí a měla se připravovat ze tří druhů masa.
Vložit
recept
