{{{Jana Pá. napsal:
Maruška, děkuji, to čátní od Terezky jsem vloni dělala, takže letos to upravím s ačokčou :-)) zdravím od nás Jana.}}}
Teda Jano Pá ty se překonáváš já nestačím :-S :-S :-! :-! ;-) koukat co ty nestíháš a pak máš málo času ale počkej až se zima zeptá pak budeš na sebe pyšná :-))
Jana Pá.
|20. 10. 2009 09:08
Maruška, děkuji, to čátní od Terezky jsem vloni dělala, takže letos to upravím s ačokčou :-)) zdravím od nás Jana.
Marie L.
|20. 10. 2009 07:20
Jani bylo to toto Cuketové čatní I od Terezky:
Cuketové čatní I
Ingredience:
1 kg cukety (může být i dýně), 2 červené papriky, 250 g cibule, 3 stroužky česneku, 1 lžička čerstvě nastrouhaného zázvoru, 4 lžíce rozinek, 500 ml vinného octa, 100 g cukru, 1 lžička soli, po 1/4 lžičce cayenského pepře, nového koření a koriandru
Postup přípravy: Cukety a papriky nakrájíme na malé kostičky, cibuli a česnek nasekáme nadrobno. Zeleninu dáme do hrnce, přidáme ocet, cukr, sůl, pepř, všechno promícháme a pomalu vaříme za občasného míchání asi 40 minut. Horké čatní naložíme do malých skleniček, uzavřeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Čatní používáme jako přílohu k masům, nářezům, všude tam, kde bychom použili např. hořčici.
Od uživatele: Tereza J.
Zeleninu jsem trochu pomlela v takovém krouhači, větší ačokču jsem rozřezávala a odstranila semínka, ta jsou už teď tvrdá. Místo vinného octa jsem dala obyč. a místo cayenského pepře, taktéž normální černý. A cukety s ačokčou tak půl na půl, ve druhé várce už nebyla cuketa, tak tam převládala ačokča.
Ať se podaří! pozdrav z Krkonoš do Jeseníka!
Jana Pá.
|19. 10. 2009 16:41
Mauš - hned sem s receptem, já mám také obrané velké množství ještě před sněhem, už máme zavařeno 4 skleničky, dělám z toho vše, dnes i do zapečených nudlí jsem to "vrzla", ale to čátní - bych zkusila i cekety mám ještě ve sklepě, nestíhám to vše zpracovat, takže pokud je recept jednoduchý :-P , tak sem s ním, díky :-P
Marie L.
|19. 10. 2009 14:51
Z ačokčy jsem ještě vyzkoušela čatní. Protože mi přes dovolenou dost přerostla, a ve snaze ji nějak využít, vzniklo čatní. A ještě teď, co sklidím po sněhovém přívalu, takto zpracuji. Dělala jsem ho podle receptu cuketové čatní, jen cuketu jsem nahradila ačokčou. Vypadá to jedle, v neděli jsem z ní připravila tatarku na květáček a moc nám chutnalo. Zdravím.
Ivana Samcová
|12. 9. 2009 17:02
Zjistila jsem, že mi ačokča chutná jen tak za syrova ke chlebu s máslem (nebo se salámem). Má opravdu jemnou, ale dobrou chuť. Se zakysanou smetanou se mi to moc nepovedlo, ale to bylo jen mou vinou, protože jsem prvně letos použila nový česnek a neuvědomila si, jakou má sílu a ten všechnu další chuť přehlušil (spíš to vypadalo, tak, že i Dracula by rychle prchl). Těším se i na plněné, ale na ně zatím nedošlo, doufám že snad příští týden. Zdravím. Ivana
Ivana Samcová
|20. 8. 2009 19:52
Maruš, musím přiznat, že my jsme doma s cuketami dřív dělali to samé, prostě cuketa musela být veliká, až později jsme s mamkou zjistily, že nepřerostlé jsou lepší. U nás jsou oblíbené, mám je ráda na různé způsoby, jak na slano, tak i na sladko. Dneska máme zrovna upečenou novou buchtu z "Pošli recept", pro takovou "buchtomilku" jako jsem já, to pravé. Přeji hezký večer. Ivana
Marie L.
|19. 8. 2009 12:59
{{{Ivana Samcová napsal:
Paní Marie, díky za radu, to víte, že bych je nechala na keříku růst a obírala hromadně. Ještě, že jste to napsala. Já mám někdy tak dlouhý vedení a to naši ani nebyli bohatí. Zdravím Ivana}}}
Není zač, taky nejsem žádný odborník. Tohle s oblibou dělá moje tchyně s cuketama. Když už to dalo tolik práce, tak ať to naroste! A nedá si říci, že cuketa se musí utrhnout dřív a ne až když je jako cep. Pak abych na to brala pilku. Letos ale neměly šanci. Cukety rostly, těmi dešti, tak rychle, že ač přerostly, pořád byly křehké.
Hezký den, Maruš.
J.Tereza
|17. 8. 2009 17:55
Pani Mária, držím sa vašej rady :-D . Pooberala som tie plody, väčšie som urobila ako lečo, menšie som ponakladala s cibuľkou. Dúfam, že budú dobré. Surové nám chutia, majú jemnú chuť, nie veľmi výraznú, ale príjemnú :-D
Ivana Samcová
|17. 8. 2009 16:43
Paní Marie, díky za radu, to víte, že bych je nechala na keříku růst a obírala hromadně. Ještě, že jste to napsala. Já mám někdy tak dlouhý vedení a to naši ani nebyli bohatí. Zdravím Ivana