Zázračný zázvor

Latinský název Zingiber officinale je odvozen z řeckého zingiberis a ještě staršího tamilského označení inji ver. Zázvor je rostlinou s asijskými kořeny (to, co jíme, jsou buď čerstvé oddenky, nebo prášek namletý z usušených). Z jižní Asie se jeho pěstování rozšířilo do východní Afriky a Karibiku.

Je to rostlina neobyčejně pohledná a s krásnými květy, které se podobně jako květy příbuzné kurkumy a galgánu často prodávají i řezané či (i u nás) můžeme koupit celou rostlinu v květináči. Nicméně čerstvé oddenky s nezaměnitelnou štiplavou a zároveň teplou vůní a chutí jsou v posledních letech neoddělitelně spjaté hlavně s nástupem exotických jídel, o která se občas pokoušíme i v domácích podmínkách.

Šťáva z čerstvého zázvoru tak nahradila mletý sušený zázvor, který se hojně používal ve starší české kuchyni (dodnes se například objevuje v receptech na vánoční cukroví, zázvorky). Do pokrmů asijské provenience se používají buď plátky, nebo drobné kostičky, nakrájené z čerstvého oloupaného oddenku. Ten bývá někdy trochu dřevitý, takže je možné použít pouze pikantní šťávu, kterou snadno vytlačíte pomocí lisu na česnek.

Se zázvorem vaří nejen celá Asie, ale oblíbili si ho (i když v mnohem menším množství) i v zemích, kam se dostal vzhledem k jejich koloniální minulosti. Především Velká Británie používá ginger i ve známé limonádě, slabě alkoholickém pivu či v kandované podobě spolu s ostatním v cukru zavařeným ovocem například do sladkých chlebíčků či prostě jako chuťovku. Máte chuť?

Oloupejte a tence nakrájejte půl kila čerstvého zázvoru. V hrnci zalijte vodou, aby byly plátky pokryté. Lehce povařte 10 minut, sceďte a postup opakujte. Přidejte 800 g cukru, špetku soli a 1 l vody a zahřejte na 106 °C. Stáhněte z ohně a nechte nejméně hodinu (ale i přes noc) stát. Sceďte, plátky ještě zavlhka obalte v cukru a nechte zaschnout na mřížce.