Velikonoce v české kuchyni včera a dnes

Potřeba vitamínu C, který přes zimu měla lidová kuchyně především v kysaném zelí, moudrost tradice upřednostňovala v jarním a velikonočním období téměř ve všem zeleném, vyrostlém na zahrádce i za humny. Petržel a pažitka se rychlila v květináčích za oknem nejenom do pokrmů, ale i na zdobení vajíček přírodní batikou, kdyby náhodu sníh zůstal ležet až do Velikonoc.

Stejně tak, nechávaly ženy narašit snítky břízy a vrby, aby ozelenily velikonoční prostředí i s vyklíčeným a do zelena vyrostlým obilím na misce. Celé velikonoční období provázel napučený hrách zvaný pučálka. Patří hlavně ke čtvrté neděli postní po masopustu, nazývané právě Pučálkou nebo Nedělí družebnou. Pučálka se jedla solená i pepřená, ale také nasladko s rozinkami, to v případě, že byl v postním období velikonočním očekáván k námluvám ženich. Naklíčený hrách byl zdrojem vitamínů a my se s ním setkáváme společně s obilnými naklíčenými zrny v receptech současné zdravé výživy.

A jak pučálku dělávali naši předkové?

Hrách zalili v ploché široké nádobě na dva prsty vlažnou vodou. Na dva dny nechali hrách napučet na teplém místě. Poté přebytečnou vodu slili tak, aby byly hrášky jenom částečně ponořeny. Třetím dnem už vyraší klíčky. Na pánvi rozehřáli lžíci másla a zprudka opekli. Tak prodávaly pučálku na pražských nárožích v minulém století také babky pučálnice, podobně jako se dnes praží kaštany nebo kukuřice, na malých kulatých kamínkách, pálily na pánvi pučálku. V domácnostech se solila nebo sladila.

Do velikonoční stravy patřila také bylinková polévka. Z 50 g másla uděláme světlou jíšku, zalijeme a vymícháme studenou vodou. Osolíme a povaříme. Zvlášť na 50 g másla podusíme mladé lístky chudobky, fialky, opence, jahodníku, pampelišky, kopřiv, pažitky a petrželky. Tolik, aby bylo bylinek tak na tři hrsti do jednoho litru polévky. Jen krátce necháme přejít varem. Do hotové polévky vmícháme rozkvedlané vajíčko v trošce mléka a přidáme ještě čerstvou posekanou pažitku. Je dobrá s chlebovými topinkami.

O Velikonocích se tak, jako po celý rok, vejci nešetřilo. Na Hod boží velikonoční měla rodina sníst jedno vejce společně obřadně, aby se udržela pohromadě. Vejce smažená na slanině s množstvím nasekaných kopřiv, pažitky a vzrostlé cibule, byla nejvítanějším pokrmem hostů.

Na Domažlicku vařili hrnec vajec na tzv. klechtny. I se skořápkou se vejce vařila ve slaném a kmínovém roztoku. Potom se skořápky naťukly a v témže odvaru se nechaly den zaležet. Získaly zajímavou chuť a mramorování. Podobně se vejce vařila v Nepomuku, ale oloupaná v silném kmínovém a soleném odvaru. Uvařená vejce se rozkrojila a jedla s nasekanou pažitkou.
Velikonočním pečivem z Tisovce je podlameň z chlebového těsta. Můžeme však použít i těsto rohlíkové z mouky, mléka, kvasnic a soli. Utvoříme kulatou placku do šíře plechu, omastíme sádlem i s okrajem koláče a střed až po okraj potřeme brynzou, posypanou koprovým semenem a zvolna pečeme ve vyhřáté troubě. Podobně se peče kloboucký bochýnek, ale maže se švestkovými povidly a sype květem z černého bezu.

A ještě **špenát**, který se snažíme vařit tak, aby v něm zůstaly všechny hodnoty zachovány. Lístky špenátu spaříme, nasekáme nebo rozmixujeme s trochou mléka, do mixéru přisypeme trochu suché zásmažky (do sekaného mléko se zásmažkou vmícháme) a povaříme jenom tolik, aby se obsah zahustil. Do hotového přidáme lžíci čerstvého másla a dva stroužky česneku.