Čaj je nápoj s historií sahající do doby před mnoha staletími. První zmínky o této blahodárné tekutině se objevují v čínských a japonských legendách starých asi 2 700 let před naším letopočtem.
Pěstování čaje se ze své pravlasti Číny postupně rozšířilo do dalších klimaticky vhodných oblastí jako je Indie, Sumatra, Jáva a Cejlon. Během koloniálních námořních výprav v 16. století čaj pronikl i do Evropy, kde byl dlouhou dobu luxusním nápojem, konzumovaným hlavně bohatými vrstvami. Teprve v 19.století zlidověl a pil se běžně téměř v každé domácnosti. Černý sypaný čaj posupně vystřídal čaj podávaných v sáčcích. První sáčky se objevily už v roce 1904. S konzumací čaje souvisí celá čajová kultura, která má zejména v Číně podobu obřadu.
Černý čaj je druh čaje vyrobený z listů čajovníku, které prošly fermentací, při které nabyly charakteristické černé barvy a příjemné vůně. Čajové lístky se nejprve nechají zavadnout, potom se svinují, fermentují, suší a třídí. Podle kouřové a měkké chuti můžeme poznat černý čaj pocházející z Číny.Indické čaje jsou zase typické silným aroma a výraznou chutí. Čaje z Cejlonu mají zase specifickou drsnější chuť a zvláštní aroma.
Zelený čaj také nazývaný jako nefermentovaný (v procesu výroby se vynechává fermentace) Bezprostředně po sběru se čajové lístky spařují vodní párou, a tím se působení fermentů zamezí. Další postup je stejný jako u černého čaje. Zelený čaj má silnější působení na organismus a výraznější vůni. Pokud je správně připravený má slámově žlutou barvu a slabě svíravou chuť.
Aromatizované čaje obsahují kromě čajové směsi také aromatické složky ovoce a rostlin.
Ovocné a bylinné čaje nemají s pravým čajem vlastně nic společného. Pod tímto názvem se skrývá směs sušených bylin a ovoce bez přítomnosti pravého čaje. Se skutečným čajem mají tyto směsi společný postup zalévání horkou vodou a luhování což zřejmě vedlo k jejich zažitému označení ovocný čaj.