Výživa novorozenců a kojenců

Mateřské mléko může být i nadále součástí běžné výživy dítěte. Mateřské mléko u malého dítěte snižuje riziko infekce, snižuje i riziko časnějšího i pozdního výskytu alergie. Uvádí se, že kojení je zdravé i pro matku. V pozdějším období života žen, které kojily své dítě, je významně nižší výskyt nádorových onemocnění ženských orgánů. Uvádí se, že pouze dvě až tři procenta žen není schopno své dítě kojit. Nemá-li žena dostatek mateřského mléka, je nutné dítě přikrmovat.

Umělá výživa

Základem pro umělou výživu kojenců je kravské mléko. Kravské mléko je svým složením lidskému mléku nejbližší. Pro účely výživy dítěte je však nutné jej dále upravovat. V současné době tvoří umělou výživu dva druhy mlék:

a) Mléka počáteční jsou určena pro děti do ukončeného čtvrtého měsíce věku. Např.(Sunar Baby, Nutrilon 1 premium, Nutrilon 1 forte, Milumil 1, Mililon Start 1, Mimilon forte, Beba 1, Nan 1)

b) Mléka pokračovací jsou určena pro děti od ukončeného čtvrtého měsíce věku Např. (Hamilon 2 standard, Milumil 2, Sunar Plus, Nutrilon 2 folow on, beba 2, Nan 2)

Existují rozdíly mezi jednotlivými počátečními mléky. Tyto rozdíly jsou nejevidentnější ve složení a charakteru bílkoviny mléka. Bílkovina kravského mléka je kvantitativně upravována tak, aby byla bližší mléku mateřskému.Také jsou na trhu speciální mléka pro děti trpícím tzv.refluxem většinou označovaná AR a mléka hypoalergenní. Neupravené kravské mléko je možno doporučit dítěti až od 12. měsíce věku . Mladší dítě ohrožuje předčasným rozvojem alergie, větším nebezpečím infekce a pro obsah bílkoviny ohrožuje nejmenší děti rozvratem vnitřního prostředí s dalším závažným postižením organismu.

Příkrmy

U plně kojených dětí se podává příkrm až po ukončeném 6.měsíci, u dětí nekojených od ukončeného 4.měsíce. Začíná se zeleninou a první pyré bývá mrkvové. Druhou složku (brambory) zavádíme až po 3-4 dnech, kvůli možnému rozpoznání alergie.

Během jednoho měsíce je tak možno postupně zařadit zeleninové či maso-zeleninové příkrmy (zeleninová polévka jako samostatné jídlo, libové, nejlépe drůbeží maso v denní dávce asi 20 gramů, jedenkrát týdně vařený slepičí žloutek). Více druhů kombinujeme, až je máme ověřeny, že nepůsobí alergické ani zažívají potíže.

Minimálně do konce 8.měsíce nepodáváme lepek. Ten je obsažen v pšenici, ovsu, žitě, ječmeni a všech výrobcích z nich připravených. První obilovinou pro děti by měla být rýže. Ovocné pyré se začíná podávat během 5.měsíce u dětí nekojených, během 7.měsíce u kojených dětí.

Vhodné druhy ovoce:

jablka, banány, později záleží na individuální snášenlivosti. Pozor na citrusové plody, kiwi, jahody a rybíz - velmi často alergizují. Všechno ovoce musí být prvotřídní a vždy jej před přípravou loupeme. Od 7. měsíce se dá ovoce kombinovat s živým bílým jogurtem, neslazeným, bez želatiny a škrobu, musí být naprosto čerstvý. Stále platí, že do výživy kojence nepatří vaječný bílek. Stravu malým dětem nesolíme a nesladíme.U dětí alergických nebo s alergickou zátěží v rodině se zavádění příkrmu odkládá o 1-2 měsíce.

Stravovací režim je většinou tvořen ze sedmi porcí stravy. Postupně se počet jídel pro dítě snižuje. Kojené dítě se většinou hlásí o jídlo samo. Uměle živené dítě, krmené lahvičkou, může být snadno překrmováno. Nedostatek či nadbytek jídla se projeví většinou klinicky. Předpokládá se, že v prvním půl roce života by mělo dítě přibýt na váze o 150 až 300 g za týden. V druhém půl roce života by přírůstky hmotnosti měly být zhruba poloviční.

Při nadbytku stravy může být dítě třeba více neklidné, mít bolesti bříška, může zvracet a podobně. Denní potřeba celkových tekutin pro dítě se uvádí kolem 150 ml/kg jeho tělesné hmotnosti v prvním půl roce života. V druhé polovině roku se tato celková potřeba tekutin snižuje asi na 120 ml/kg tělesné hmotnosti . Zásady výživy novorozenců a kojenců zná každý dětský lékař.Indikované přípravky kojenecké výživy je u něj možno dále konzultovat.

Kojenci nikdy nepodávejte

lepek minimálně do 7.měsíce
ryby
rajčata
rybíz, angrešt
bílek, ryby - velké riziko alergie
celer
neupravené kravské mléko
slané a kořeněné pokrmy
uzeniny, masové konzervy a paštiky
tučné a plísňové sýry
smažená jídla
ovoce a zeleninu s vysokým obsahem dusičnanů
majonézu, zmrzlinu, šlehačku, tepelně upravené cukrářské výrobky
černý a zelený čaj, komerčně vyráběné limonády
oříšky, semínka
luštěniny kromě červené čočky
vnitřnosti a tučná masa
koncentrované ovocné džusy
chemicky konzervované potraviny
houby
kakao a čokoládu
klasické české omáčky s knedlíkem
výrazně kyselé ovoce a nadýmanou zeleninu
nápoje a potraviny obsahující kofein