Dejte vejce malovaný…

Takzvané obohacené klece, které se podařilo EU prosadit, zaručují slepicím v klecových chovech o dvě stě centimetrů čtverečních větší životní prostor, hrabaniště či hřad. To je jistě dobrá zpráva, která poněkud ulevuje „koncentrákovým“ podmínkám klecového chovu. Zavádění větších klecí, přestože bylo avizováno již dlouhou dobu předem, ale zřejmě způsobilo velkochovům zvýšené náklady, které se promítly v neúměrně vysoké ceně vajec. Přitom vejce z klecových chovů stojí stále na nejnižším stupni co do kvality – k přirozenému způsobu života mají zde žijící slepice stále dost daleko. Je to asi stejný rozdíl jako mezi skleníkovými zimními rajčaty a jejich zahradními protějšky.

Oficiálně jsou u nás vejce klasifikována pomocí kódů. První je číselná řada od 0 do 3, která označuje způsob chovu. Nula značí ekologický chov, který podléhá přísným pravidlům i co do povoleného krmiva pro nosnice. Jednička přísluší slepicím z volného výběhu a spadá sem většina farmářské produkce od chovatelů, kteří nemají certifikaci bio. Slepice žijí přirozeným způsobem, běhají po dvoře, popelí se, hrabou a „dokrmují“ se samy.

Číslo 2 značí pro slepici život v hale a jejím vejcím se také říká podestýlková – v halách totiž mají skutečně nastlanou slámu nebo písek, takže se mohou věnovat své oblíbené činnosti, hrabání. Haly však nemají příliš denního světla a také neposkytují slepici zvlášť velký výběh. Většina vajec v našich obchodech je z chovu klecového, který byl nyní vylepšen o zmíněných 200 cm2 a v číselném kódu mu přísluší trojka.

Za tímto číselným označením pak následuje kód písmenkový, jakási espézetka země, z níž vejce pocházejí. Další číselné údaje jsou pak kódem farmy, chovatele či zařízení, kde byla vajíčka vyprodukována. Další údaje, které se dočtete na obalu, většinou neposkytují o kvalitě vajec relevantní informace, jde o marketingové podpory prodeje. Výjimkou je údaj o použitém krmivu, jako je kukuřice či cereálie. Nic z uvedeného ovšem ještě nemusí zaručit skutečnou kvalitu, a hlavně čerstvost vajec.

Jako domácí test kvality se doporučuje například vejce vyklepnout na talířek a přelít do ruky. Kvalitní žloutek a bílek by se neměly roztékat a rychle protékat mezi prsty. Staré kuchařky radí test vodou – ponoříte-li vejce do misky s vodou, zcela čerstvá okamžitě klesnou ke dnu a zůstanou ležet na boku. Je to tím, že vzduchová bublina, kterou každé vejce obsahuje, je velmi malá a nenadnáší ho. Postupem času proniká do vajíčka přes pórovitou skořápku stále více vzduchu, takže je-li ponořeno do vody, začne v ní být nadnášeno a stavět se na špičku. A ano, tušíte správně, jakmile vejce plave po povrchu vody, je zralé tak na kompost.

Bylo by naivní se domnívat, že je dnes možné vrátit všem slepicím světa přirozený způsob života, aby pak produkovaly velká, zdravá vejce prvotřídní kvality. Dnes je na farmový způsob chovu odkázáno stále víc zvířat určených primárně k lidské spotřebě, zatímco ta chovaná či žijící přirozeným způsobem se na našem stole stávají malým luxusem. Doufejme ale, že se nosnicím dostalo poslední úpravou trochu lepšího života a nám lepších vajec. Vždyť bez nich by nebyly Velikonoce…