|
|
Anglickým obchodníkům s víny v 17. století připadalo, že dovezené šampaňské je příliš kyselé. Proto přidali do vína cukr a stočili je do lahví. Víno však začalo znovu kvasit a vystřelovat zátky... To byl začátek... a dnes je Champagne nejproslulejší víno ve Francii. Hrozny se okamžitě lisují. Získané bílé mošty jsou odkaleny a převedeny do nádob, kde podstupují první kvašení.
Vynikající bílá suchá vína z jednotlivých odrůd se míchají v určitých proporcích a vytváří se la cuvée. Po sloučení la cuvée se přistupuje k tiráži. Do kádě se přidá likér z třtinového cukru obsahující kvasinky. Poté se víno stáčí do lahví, které jsou uzavřeny agrafou. Druhé kvašení (tvorba oxidu uhličitého) tedy probíhá v láhvi po dobu devíti měsíců.
Po období zrání se lahve umístí do nakloněného stojanu. Pravidelně se jimi musí třást a pootáčet o 90 °, až se dostanou do svislé polohy, hrdlem dolů. Nyní jsou připraveny k odzátkování a další operaci degoržování. Zkrátka je to tak trochu alchymie, která se vyplatí. Podle obsahu zbytkového cukru vznikají různé typy sektů či šampaňského, od suchých ke sladkým. Cukr dodává vínu nejen chuť, ale také energii, takže čím je víno sladší, tím má více kalorií. A rozdíl není malý: extra brut obsahuje přibližně 75 kcal zatímco sladký sekt asi 110 kcal v 0,1 litru.
Vložit
recept
