Litr mléka se skládá z 90 % vody. V ní plavou v dokonalém rozložení částečky bílkoviny (kaseinu) a tukové kuličky. A protože vše odráží světlo, vnímá ho naše oko jako bílou tekutinu. V mlékárnách je mléko ještě homogenizováno, to znamená, že tukové kuličky jsou natolik zmenšeny, že v něm dokážou plavat co nejdéle a tak mu dodávají nejen bílou barvu, ale rovněž také příjemnou chuť.
Mléčné výrobky se stále častěji objevují na našem stole. Jejich výběr je skutečně velký a každoročně se rozšiřuje. K nejnovějším patří pro-biotické výrobky, které mají blahodárné působení mikroorganismů na naše organismus. Starají se totiž o jeho důležitou součást, a to o vyváženou střevní mikroflóru.
Jogurt - vzniká působením speciálních bakterií např. Lactobacillus bulgaricus se při teplotě 42-45 °C mění mléčný cukr v mléčnou kyselinu. Má různé stupně tučnosti a je nabízen v široké paletě druhů. Samotné slovo yogurt je zřejmě tureckého původu. V mnoha zemích se odedávna konzumuje jako osvěžující nápoj nebo se používá při vaření. V Indii se do něj míchá ovoce a zelenina a podává se jako raita.
Kefír - při jeho přípravě musí proběhnout jak mléčné, tak alkoholické kvašení. Ovšem obsah alkoholu je skutečně mizivý (jen asi 0,1-0,7%). Všude ve světě jsou oblíbené nejrůznější nápoje tohoto druhu - v Rusku kumys, na Středním východě laban a lassi, v Arménii mazoun, na Islandu skyr.
Podmáslí - původně vedlejší produkt při výrobě másla, většinou se však vyrábí z odstředěného pasterizovaného (mikroorganismů zbaveného) mléka. Ideální proti žízni, bohatý na bílkoviny a v podstatě bez tuku. Podmáslí obsahuje také hodně lecitinu, proto uklidňuje nervy.
Sýry - se u nás většinou vyrábějí z kravského mléka. Pro speciality středomořské kuchyně jsou k dispozici také sýry ovčí, kozí a ty, jež se dělají z mléka buvolího (pravá mozzarella). Na výrobu sýrů je nutné nejprve mléko srazit pomocí speciálních bakterií. Na způsobu dalšího zpracování (odvodnění, solení, zvláštní skladování) závisí, zda získáme sýry měkké nebo tvrdé.
Vložit
recept
