Velký malý vinař František Mádl

Když přebíral cenu, tak se auditoriu svěřil, že první vínko ochutnal již ve třech letech. „Byl jsem tak zaskočený vítězstvím v prestižní soutěži, že jsem se trochu přeřekl – první kapky vína jsem okusil až ve čtyřech! Náš stařeček mě poslal ještě se dvěma bratranci pro demižon vína. Taková nádoba byla tenkrát vzácnost – vešlo se do ní pět litrů vína a zátka byla zabezpečená provázkem, aby se neztratila. Když jsme to nesli, zkusili jsme víno ochutnat. Střídavě jsme popíjeli, bratranci za chvíli doslova odpadli, ale já jsem prý podle slov rodičů vesele řádil,“ uvádí na správnou míru František Mádl svůj krátký projev v Lucerně.

Mezi vinařskou elitou

Na slavnostní chvíle, kdy manželé Mádlovi přebírali vítěznou trofej z rukou ministra zemědělství Petra Bendla, vzpomínáme v nové hale vinařství manželů Mádlových ve Velkých Bílovicích. „Je to pro nás velká a nečekaná pocta. Byli jsme nominováni již v předchozím ročníku, ale nevěřili jsme, že se můžeme prosadit proti mnohem proslulejším finalistům.“ V soutěži, kterou vyhlašuje Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem a za významné podpory Vinařského fondu ČR, zvítězily v předcházejících dvou ročnících společnosti Vinselekt Michlovský a Bohemia Sekt. Již během svého prvního ročníku se projekt dostal do povědomí vinařské veřejnosti jako jediná soutěž v České republice posuzující vinařské společnosti komplexně – tedy nejen na základě kvality vyráběného vína, ale také podle toho, jak svým podnikáním přispívají k pozvednutí, rozvoji a modernizaci oboru vinařství. Ocenění Vinařství roku tak může získat pouze vinařství prokazující opakovanou kvalitu.

Nejedná se tedy pouze o momentální úspěch. S manželi Mádlovými procházíme jejich novou halou, uvedenou do provozu v minulém roce. „V plánu máme ještě další dvě etapy, představují však značné investice, takže si netroufám odhadnout, kdy přesně vše dokončíme, i když časový plán v hlavě mám. Záleží však také na přírodě, aby dala dobrou úrodu,“ ukazuje inženýr Mádl na plánek znázorňující, jak bude celý komplex vypadat po dokončení. Interiér připomíná spíše laboratorní prostředí. Vše je vyleštěno do posledního detailu. Hodně to vypovídá o vztahu, který Mádlovi mají ke své profesi: „Moje filozofie je tvořit víno v co největším souladu s přírodou. Vinnou révu pěstujeme ekologicky šetrným způsobem. Hodně vědomostí jsem získal od pana profesora Krause, dost mu za jeho rady vděčím. Pečlivě ošetřené hrozny si pak zaslouží i šetrné zpracování v odpovídajícím prostředí.“

Jak se rodí víno s duší

Absolvent Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pak vzpomíná na podmínky, kdy se s vinohradnictvím začal seznamovat: „Ve Velkých Bílovicích, největší vinařské obci v Česku, nebylo možné, aby se někdo s vínem nesetkal už v raném věku. Museli jsme jako kluci pomáhat v rodině, jak se dalo. V té době se u nás víno pěstovalo ještě na nízkém tvaru, nebo přímo na hlavách. O dnešních technologiích mohli rodiče jen snít. Ale už tenkrát platila jedna zásada – dobrý vinař by měl znát ve vinici každý keř, který během roku několikrát ošetřuje. Ví, do jaké půdy určitá odrůda patří, a ve vinohradnictví pečlivě zvažuje, kdy které hrozny bude sklízet. Vinař prodává se svým vínem také kus sebe, svůj výraz – víno s duší.“ V duchu tohoto svého přesvědčení se jeho vinařství zaměřuje na kvalitní přívlastková vína z odrůd, pro které je Velkopavlovicko ideální oblastí.

V poslední době zde úspěšně aplikuje i moderní trendy ve vinařství – například použití sudů barrique, v nichž moravská červená vína získají zajímavý chuťový rozměr. Mezi šperky vinaře patří odrůda Alibernet, která může směle konkurovat zahraničním červeným vínům. I když se pro Františka Mádla vžil přídomek „malý vinař“, platí to především o jeho přístupu k výrobě vína. I když vlastních vinic má jen 12 hektarů, jeho roční produkce se pohybuje podle podmínek daného roku kolem 200 000 láhví.

„Z vlastních vinic pokryji asi 30 % celkové produkce, další hrozny vykupuji od pěstitelů, se kterými mám již dlouhodobé dohody. Hledám jen takové dodavatele, kteří odpovídají mým představám o kvalitě. Vyžaduji od nich redukci výnosů podle jednotlivých odrůd na optimální objem, abych měl jistotu, že získám jen špičkovou surovinu.“ To už nasedáme do aut a odjíždíme od vinařství, které nese jméno manželky Hany: „Já se snažím manželovi co nejvíc vytvořit podmínky pro to, aby se mohl věnovat jen vínu. Maturovala jsem na střední ekonomické škole, a tak se starám o administrativu, které není zrovna málo. Myslím, že to je praktické.“

Trvalé soužití s přírodou

Vjíždíme na kopec, na jehož vrcholu stojí známá bílovická kaplička. V pozadí se vlní Pálavské vrchy, řady vinných keřů dávají krajině malebný ráz. „Na přírodě se v minulosti napáchalo mnoho špatného. Vytratila se různorodost. Nyní to začínáme napravovat. Když se rozhlédnete, vidíte, jak se sem vrací původní rostlinstvo. Zatím jsou to ostrůvky, ale brzy se tento kraj vybarví celý do své přirozené podoby,“ ukazuje František Mádl na keře, stromy, ale i některé rostliny, které zde ještě před několika lety nebyly. „Ohleduplný přístup k přírodě prosazuji i ve vinici. Tady jsme na jedné z mých nejstarších tratí.

Zdejší keře mají již přes čtyřicet let. Když se podíváte na meziřadí, vidíte, že je zatravněné, osévám je směsí rostlinek, které pomáhají keřům čerpat více dusíku. V nových vinicích nechávám široké meziřadí až do 240 cm – snižuje se tím sice výnos na jeden hektar, ale k hroznům se dostane více slunce a na výsledné kvalitě je to znát.“ Při cestě nazpět do Bílovic vyjadřuje František Mádl otevřeně i svůj postoj k soutěžím: „Účastním se pouze několika, většinu domácích vynechávám. Moc neuznávám šarže vytvářené speciálně jen pro soutěže. Samozřejmě že si cením například zlatou medaili ze Sauvignon Fora. Ale snažím se, aby každé víno, které odejde s mou etiketou, bylo originální a kvalitní.

Velkou výzvu pro mne například ale stále představují odrůdy, které se z našich vinic poněkud vytratily, jako je Sylvánské nebo Neuburské. Hodně si nechávám záležet na suchých tramínech, snažím se také dokázat, že na Moravě se dá udělat výborné červené víno. Chci, aby naše víno pozvedalo náladu a mysl. Tomu odpovídá i jméno našeho vinařství – Malý vinař. Chci jím vyjádřit náš doslova hravý přístup k vinné révě, k vínu i k jeho milovníkům.“ Manželé Mádlovi již mají své nástupce – synové, pětadvacetiletý David a třiadvacetiletý Petr, se plně zapojili do prací ve vinařství. David již dokonce vytvořil své první víno – Veltlínské zelené. Pojmenoval jej Platinum podle použitých kvasinek. Vinařské umění je běh na dlouhou trať. Proto je důležité, že je letošní vítězný štafetový kolík komu předat.

(Foto: Jan Přerovský)