Síla tradice

Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec – příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji. Společně se svátky Šavu‘ot a Sukot se řadí mezi tři poutní svátky, které připomínají vyjití z otroctví a cestu ke svobodě. Je svátkem osvobození židovského národa a zároveň oslavuje probouzení půdy a země.

Mimo Izrael trvá Pesach 8 dní, přičemž první dva a poslední dva jsou sváteční, doslova „dobré dny“, při kterých platí obdobná pravidla jako při sabatu, ale s tím rozdílem, že jsou povoleny přípravy jídla. Prostřední 4 dny jsou označované jako chol ha-mo‘ed, (polosvátky) a v jejich průběhu neplatí tak přísný zákaz práce, ale modlitba je slavnostnější s řadou oslavných žalmů. V Izraeli pak trvá Pesach 7 dní, přičemž první a poslední den je svátek.

Podle slunce i měsíce

Židovský kalendář je takzvaně lunisolární, měsíce se počítají podle Měsíce, ale roky podle Slunce. Každý měsíc začíná novem, tedy objevením prvního srpku Měsíce. Běžný rok má 12 měsíců, které se dělí na 30denní plné a 29denní „umenšené“. Měsíc nisan, ve kterém se slaví Pesach, musí být shodný se začátkem jara. Jelikož je ale lunární rok o 11 dní kratší než sluneční, vkládá se v určitých intervalech vždy 13. měsíc. Pesach pak začíná 15. nisanu a končí 21. nisanu v Izraeli, 22. nisanu v iaspoře.

Pro Pesach se používají různé názvy podle biblických událostí, se kterými je spojován: svátek nekvašných chlebů Chag ha-macot reflektuje příběh podle Tóry, kdy
Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb či spíše placky z těsta nevykvašeného, macesy. Tóra dále přikazuje, že se po celý svátek Pesach nesmí jíst nic kvašeného. (V hebrejštině se kvašené potraviny označují jako chamec).

Z hebrejského pasach, přeskočit, pochází název Chag ha-Pesach, připomínající, že Bůh „přeskočil“ izraelské domy, když udeřil na prvorozené. Svátek jara, Chag ha-aviv, pak spojuje Pesach se zemědělským cyklem v Izraeli a datem odchodu „v měsíci aviv“. A nakonec Zman cherutenu, „čas naší svobody“, připomínající vysvobození židovského národa z egyptského otroctví.

Sederový talíř

Seder, doslova „pořádek, uspořádání“, je označení pro slavnostní večeři pro první noc Pesachu. Tradiční zdobná mísa se používá při domácím obřadu. Sederové talíře bývají měděné, mosazné nebo skleněné a mají zvláštní prohlubně či misky na pokrmy, které předepisuje rituál. Jsou to: zro‘a, opečená kost, která je připomínkou
obětního beránka, bejca, vejce natvrdo, symbol nového života a též Izraele.

Pak maca, maces, maror, hořké rostliny, jako je salát či křen, připomínající hořkost otroctví. Karpas, zelenina, majim, slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře. A konečně (c)haroset, směs ze strouhaných jablek, připomínající materiál na výrobu cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona.