Pátek voní chlebem

Neláká je sem jen královský hrad, ale také rozmanitá příroda národní přírodní rezervace i četná místa opředená dávnými legendami, jako například poutní místo s klášterem Svatý Jan pod Skalou. Jen kousek odtud je vklíněná mezi vrchy, z nichž vyniká především skalní hradba Třesina, malá obec Hostim. A právě pátek je den, kdy zde zavoní čerstvě upečený domácí chléb z hostince U Krobiána, určený hostům plnícím odpoledne a po celý víkend všechna místa uvnitř i na zahrádce. Pověst podniku se rozšířila daleko od několika desítek stavení roztroušených podél potoka Loděnice, místními důvěrně nazývaného Kačák.

Podporujte svého farmáře

„Chléb je jedním ze symbolů kuchyně, kterou se snažíme v hostinci dělat,“ vysvětluje Alena Schätzová, která s manželem Václavem Zykánem výletní hospůdku provozuje. „Snažíme se navazovat na starou českou kuchyni, jak se vyvíjela již od středověku a měla pokračování v Rettigové, Sandtnerové, Úlehlové-Tilschové a mistru Vrabcovi. To znamená vsadit na staré recepty a co nejvíc místních surovin.

Například maso pochází z farem z okolí, salát, cibule, některý rok i brambory jsou z našeho nevelkého pole. Příští rok snad sklidíme první vlastní chřest. Jsem přesvědčena, že by se mělo co nejvíce razit heslo: ‚Podporujte svého farmáře‘.“

Historie hospůdky sahá hluboko do minulosti. Pan Václav, jehož rodině hostinec patřil, to upřesňuje: „Právě před sto lety je doložena kompletní přestavba hostince. Původně se jmenoval V Zátiší, ale rok 1938 přinesl změnu. Na dobové fotografii, na které je můj děda zachycen ve chvíli, kdy se loučí se sousedy a rukuje po mobilizaci do armády, si můžete přečíst nápis: ‚Vzpomeňte v civilu na Krobiána‘. Tak se mu tady ve vsi říkalo a přezdívka dala jméno hospodě.“

Nová éra staré hospůdky

Historické zlomy v bývalém Československu pak zamíchaly i vlastnickými vztahy, hostinec provozovala několik desítek let Jednota, po průtazích jej po restituci získal pan Zykán zpět teprve počátkem tohoto tisíciletí. I když původně vystudoval zemědělskou fakultu, moderní doba jej přetáhla do světa počítačů a stal se programátorem.

Manželka Alena vystudovala speciální pedagogiku. Delší čas pracovali v Mnichově, po návratu hledali nová uplatnění. Alena Schätzová si z bývalého zaměstnání přinesla zkušenost s organizováním dobového cateringu na nejrůznějších historických slavnostech, a tak začali realizovat svůj plán na renesanci staré české kuchyně. „Na jídelníčku jsou domácí polévky jako bramboračka, kyselo či zelnice. Postupem doby se z nich stal šlágr, milují je například cyklisté, kteří tady křižují po celý víkend a letní měsíce v desítkách.

S domácím chlebem je to rychlé, chutné a vydatné posilnění.“ Totéž lze říct o dalších jídlech. Čepuje se zde svijanský „kvasničák“ a piva pivovaru Lobkowicz, pravidelně se tu podává i speciál z malého pivovaru pana Matušky. Krobián je také tradiční zastávkou na Cestě pivních znalců.

Centrum kultury i občanských aktivit

Aktivity majitelů ale přesahují pouhou gastronomickou nabídku. Hostinec se stal jakýmsi neformálním centrem kulturních a občanských setkání. Dvakrát do roka se tu pořádá festival Antideprese, vystupují zde folkoví a rockoví sólisté i skupiny, možnost vystavit tady svá díla mají malíři i fotografové. Každý měsíc se konají také přednášky zaměřené především na cestování a ochranu přírody. Půvab hostince objevili i filmaři, kteří zde natáčeli film do čapkovského cyklu Případy pana Janíka. Když se podepisovala petice na protest proti těžbě zemního plynu z břidlice, sešli se zde nejen všichni obyvatelé Hostimi, ale také lidé z okolních obcí i přátelé hospůdky U Krobiána.