Zimní čas následující po hojných svátcích je ideálním obdobím pro revizi jídelníčku směrem k odlehčeným, zdravým a svěžím pokrmům. Tyto parametry skvěle splňují i naše labužnická jídla!
Strava bohatá na zeleninu a ovoce je zároveň bohatá na blahodárné antioxidanty, které pomáhají snižovat riziko rakoviny, mozkové příhody i srdečních onemocnění. Antioxidanty jsou ale jen jedním z benefitů, které zeleninová - nebo převážně zeleninová - jídla poskytují. Zelenina je i velkým zdrojem vitaminů, například skupiny B, a takzvaných karotenoidů, jako je lykopen, obsažený v rajčatech, či betakaroten v mrkvi.
Ve špenátu najdeme lutein, v listové zelenině zeaxantin. Vědci stále ještě plně nechápou, jak přesně rostliny přispívají k dobrému zdraví, ale vědí, že je tomu tak alespoň částečně kvůli tisícům rostlinných chemikálií či sloučenin, označovaných jako fytonutrienty. Na rozdíl od vitaminů a minerálů, které je možno izolovat a vyrábět uměle ve formě potravinových doplňků, jsou fytonutrienty mnohem komplexnější jak co do složení, tak co do účinku. Proto je strava bohatá na rostlinné (zeleninové, ovocné či bylinné) složky pro naše zdraví mnohem lepší a vyváženější, než když převážně masitá jídla doplňujeme vitaminovými pilulkami.
Není ovšem zelenina jako zelenina - některé plodiny jsou škrobnaté (brambory, batáty, dýně, řepa), jiné mají škrobu málo nebo žádný - zelí, okurka, lilek, zelené fazolky, houby, paprika. Pokud si hlídáte váhu, škrobnaté plodiny byste měli omezit na jednu až dvě porce denně. A nechceteli zcela měnit svůj jídelníček, obohaťte svá běžná jídla -zkuste do obloženého chleba přidat lístky salátu, plátky rajčete a okurky, každé jídlo začít salátem a místo sladkostí chroupat mrkvičku…
Foto: Wolfgang Kowall
Text: Jitka Rákosníková
Food styling: Maren Jahnke
Dekor styling: Maria Grossmann
Vložit
recept
