Cholesterol

Encyklopedie cholesterol popisují jako organickou látku výhradně živočišného původu, nezbytnou pro vitální funkce organismu. V lidském těle je syntetizován skoro ve všech tkáních těla. Je důležitou součástí buněčných membrán a výchozí látkou pro spojení takových sloučenin v těle, jako jsou žlučové kyseliny a steroidní hormony. Životně důležitý lipid se podílí na zpracování tuků a tvorbě vitaminu D.

Spolu s proteiny tvoří cholesterol lipoproteiny, které se podle hustoty dělí na lipoproteiny o nízké hustotě (low density lipoproteins) neboli „LDL – špatný cholesterol“, odvádějící cholesterol z jater do periferních tkání, a lipoproteiny o hustotě vysoké (high density lipoproteins), tedy „HDL – hodný cholesterol“, transportující cholesterol do jater, kde je odstraňován.

Hodnota celkového cholesterolu v krvi označovaná jako doporučovaná je stanovena do pěti milimolů na litr a jeho zvýšená hodnota v krevní plazmě u dospělých se řadí mezi přední ukazatele rizika předčasného vzniku aterosklerózy a následně cévních a srdečních chorob, jako je infarkt myokardu.

Téma cholesterol se objevuje téměř na každém kroku, s varovně zdviženým prstem a obrázkem tukových látek ukládajících se do cévních stěn postupně ztrácejících pružnost a šířku. Dají se ale najít i pojednání, která teorii o špatném cholesterolu a infarktu dávají do souvislosti se slovy o strašení a velkém byznysu farmaceutických firem s poukázáním na studie, které spojitost mezi potravinovým cholesterolem a hrozbou srdečních chorob nenašly.

Čert aby se v tom vyznal. Když se vrátíme na samotný začátek cesty cholesterolu, vnitřní, endogenní cholesterol, tedy ten, který si tělo vyrábí samo, ovlivňuje genetická výbava a tvoří asi dvě třetiny cholesterolu celkového. Největší část jeho produkce se odehrává v játrech, kde ho mohou vznikat až dva gramy denně.

Na exogenní cholesterol přijímaný z potravin tedy zbývá pouze jedna třetina (spolu s výčtem potravin zapovězených, kdy na černé listině stojí v čele vejce, živočišné tuky, bílé pečivo, smažené hranolky, instantní pokrmy a sůl). Klasická moudra pronášená před lety o vyloučení surovin s vysokým obsahem cholesterolu dnes částečně modifikují sami odborníci.

Česká kardiologická společnost odkazuje na řadu novějších studií, které ukazují, že „obsah cholesterolu ve stravě má relativně malý vliv na koncentraci cholesterolu v krvi“ a že důležitějším prvkem pro koncentraci „zlého“ LDL cholesterolu v krvi je množství a složení tuků v potravě.

Člověk by neměl stravou přijímat více než tři sta miligramů cholesterolu denně, přičemž jeho tvorba v organismu se přizpůsobuje. V minulém roce byla také zveřejněna britská studie o důsledcích konzumace vajec (limitované na maximálně tři vejce týdně) a jejich efektu na hladinu cholesterolu v krvi.

Navzdory vysokému obsahu cholesterolu ve vejcích je jejich vliv na hromadění lipidů minimální a podle AHA (American Heart Association) je přijatelné jedno vejce denně, pokud je konzumace dalších potravin typu sýrů, másla a smetany omezena.

Naopak nadále je doporučováno dobře vybírat konzumované tuky a jejich složení, místo po másle sáhnout raději po olivovém a slunečnicovém oleji a margarínech typu Flora, omezit konzumaci tučných sýrů, uzenin, polotovarů a tučných mas, a naopak zaměřit se na potraviny podporující optimální hladinu cholesterolu, jako jsou sója, bílá masa, mandle, avokáda, oříšky, slunečnicová semínka, ovesné vločky, ovoce a zelenina, hlavně jablka, česnek, petržel a potraviny obsahující omega-3 mastné kyseliny, tedy tučné ryby, působící navíc v oblasti snižování krevních sraženin, zlepšování pružnosti cév a protizánětlivě.

Snaha o snižování cholesterolu jde na ruku teorii o zdravém životním stylu bez stresu a tabáku. Rozhodně se neobejde bez pravidelné tělesné aktivity, což, přestože to zní bolestně, je kvalifikováno jako hlavní a nejdůležitější prvek.

Text: DITA KLEPKOVÁ, časopis F.O.O.D.