Ať už potřebujete ovoce a zeleninu skladovat jen pár dní, nebo pár týdnů, jsou pravidla, která byste měli dodržovat. Rajče uskladněné v ledničce vedle cibule totiž sluníčkem vonět nebude a scvrklá jablka jíst taky nikdo nechce!
Nikdy je nedávejte do ledničky! Možná vám na míse v kuchyni nevydrží tak dlouho, budou ale mnohem lépe chutnat. Chlad v ledničce totiž ničí buněčné membrány a textura dužniny se stává kašovitou. Také vůni u rajčat z ledničky nehledejte.
Jestli první, co uděláte po návratu z obchodu, je, že je dáte do ledničky, děláte chybu. Při teplotě pod 8 °C jejich slupka rychle vadne a tvrdne.
Další chyba, které se mnozí z nás dopouštějí, je sundávání obalů, ve kterých se kořenová zelenina prodává. Pravda je taková, že výrobci velmi dobře vědí, proč ji balí tak, jak ji balí. Vydrží tak totiž déle v kondici. V ledničce není příliš vysoká vlhkost a kořenová zelenina tak rychle vysychá a vadne. Rada tedy zní: nechávejte ji v sáčcích! Pokud máte vlastní výpěstky a chcete je uskladnit dlouhodoběji, zasypte je ve sklepě pískem, který jim pomůže udržovat požadovanou vlhkost.
Jedna z největších chyb, jakých se můžete při skladování česneku dopustit, je schovat ho do tmy. Bude si „myslet“, že je zasazený do země, a tak se začne chovat, jak mu příroda velí – tedy klíčit. Na světle vám oproti tomu vydrží klidně 4 měsíce. Na zimu je nejlepší skladovat česnek rozetřený se solí na pastu.
Stejně jako další zelenina ani brambory nepatří do ledničky. Chladem se sacharidy v nich přemění na cukr a brambory tak zesládnou. Ideální teplota pro jejich uchování je 8 až 12 °C, při vyšší teplotě a na světle by začaly klíčit.
Vlhkost v místnosti, kde skladujete hrušky či jablka, by měla dosahovat 80 %, jinak se začnou scvrkávat (ostatně, to je důvod, proč se scvrkávají i v ledničce, tam tomu ale předejdete ponecháním v sáčku). Myslete také na to, že ovoce rádo přejímá okolní pachy, takže jablka nedávejte vedle brambor a cibule! Pokud je chcete skladovat dlouhodoběji, vybírejte jen nepoškozené plody.
Mluvíme-li o ovoci jako jahody, maliny nebo třešně, sbírejte je vždy i se stopkami a počítejte s potřebou rychlého zpracování. Taky omývání nechte opravdu až na okamžik těsně před konzumací, omyté plody se kazí mnohem rychleji.
Stejně jako se nemají mýt jahody, nemají se předem omývat ani citrony nebo pomeranče. Jejich životnost tak několikanásobně prodloužíte.
Nejjednodušší způsob, jak je uchovat stále voňavé, je jejich zmrazení nebo naložení do olivového oleje. Bylinky nasekejte, vložte do sáčku či krabičky, a prudce zamrazte. V oleji je můžete uchovávat celé nebo ve formě pesta, tedy rozmixované s olejem, česnekem, parmazánem a oříšky nebo semínky. Oblíbený způsob je také sušení, počítejte ale s tím, že některé bylinky (třeba majoránka) sušením změní chuť.
Čerstvým houbám se chutí i konzistencí nejvíce podobají ty zamražené. Houby ještě v ten den, kdy jste je nasbírali, pečlivě očistěte a nakrájejte na kousky. Pak je orestujte na troše oleje (klidně i s cibulkou), abyste je zbavili přebytečné vody. Houby v sobě také mají enzymy, které se po utržení rozkládají a v plodnici tak vznikají toxiny. Krátkým podušením však činnost enzymů zastavíte. Pokud je nechcete opékat na oleji, spařte je horkou vodou a tu po chvíli slijte. Nezamrazujte je syrové.
Na rozdíl od meruněk můžete broskve a nektarinky krátkou chvíli skladovat. Co jim nesvědčí, je lednička, a to ze stejných důvodů, jako je tomu u rajčat. Nechte si je na ozdobu v míse a chladné místnosti.
Článek vyšel v časopise F.O.O.D.
Vložit
recept
