Je pro vás toto období spojené s rýmou, nachlazením či chřipkou? Zabojujte a na pomoc přizvěte čerstvé ovocné šťávy!
Šťávy vymačkané z ovoce a zeleniny se používají jako lék už od 19. století. Tělo se díky nim pročišťuje. Čerstvé šťávy vynikají nejen svou lahodnou chutí, ale především vysokým obsahem vitaminů, minerálů, živých enzymů a dalších biologicky významných látek.
Jejich pití čistí a detoxikuje organismus, podporuje trávení, snižuje nadváhu, odstraňuje únavu a dodává tělu energii a vitalitu. Samozřejmě že džusy nemůžou nahradit ovoce – doporučení hovoří o tom, že z pěti porcí ovoce a zeleniny za den může džus nahradit jen jednu z nich, nezávisle na tom, kolik džusu bychom vypili.
Klíčovou záležitostí je ale hlavně bezprostřední příprava a konzumace, která zachová co největší antioxidační kapacitu šťávy potřebnou k boji s volnými radikály, způsobujícími například kardiovaskulární a nádorové choroby. Sledování ukázalo, že vitamin C (jeden z nejznámějších antioxidantů) oxiduje při kontaktu se vzduchem už během několika málo minut, také enzymatická hodnota šťávy se snižuje na polovinu už do půl hodiny od její přípravy.
Jak to ale zařídit, abychom měli stálý přísun čerstvého džusu ve špičkové kvalitě? Ovocné a zeleninové džusy s vysokým stupněm technologického opracování dehydratace
a opětovná regenerace vodou) totiž významným zdrojem antioxidantů nejsou. V zásadě máte několik možností. V období od září do konce října až listopadu můžete, jste-li šťastnými majiteli zahrady s vlastním ovocem, využít služeb pěstitelských moštoven (www.mostovani.cz), kterých je po Čechách i Moravě dostatek.
Tady vám metodou přímého lisování z vašich jablek vymačkají to nejlepší z nich – čerstvou šťávu. Ta vydrží v ledničce v uzavřené láhvi maximálně pět dnů, šetrně pasterizovaná pak ve spíži nebo tmavém sklepě až jeden rok. Některé moštárny už umí vaše jablka dokonce stočit přímo do pětilitrového balení „Bag in Box“ (aseptická potravinářská fólie v papírové krabici s výpustním ventilem).
Celoročně si pak, pokud máte kvalitní odšťavňovač, můžete připravovat ovocné či zeleninové šťávy podle vlastní chuti a výběru doma. Zůstanou v nich zachovány všechny zdraví prospěšné látky jako v původní surovině. Šťáva je zbavena vlákniny a velmi snadno a rychle se ve vašich útrobách vstřebává.
Důležitý je také její vysoký obsah vody, a to v takové podobě, která je lidskému tělu nejbližší – tedy jako obsah rostlinných buněk. Vliv ovocných a zeleninových šťáv na zdraví je nedocenitelný. Nejenže zásobují naše tělo spoustou vitaminů (jsou bohaté zejména na vitamin A, C a vitaminy skupiny B),minerálních látek (hořčík, vápník,
draslík) a živin (kyselina listová), ale jsou také skvělou zásobárnou přírodního (a tedy zdravého) cukru.
Čerstvé džusy pomáhají proti únavě mozku, posilují cévy, čistí trávicí ústrojí, napomáhají jeho správné funkci a také alkalizují krev. Čerstvě lisované džusy jsou tak vitaminovou bombou, která pomáhá posilovat vaši imunitu a pomáhá lépe se bránit virům a bakteriím, které útočí v každém ročním období. Množství zdraví prospěšných látek v džusech rovněž
pozitivně ovlivňuje kvalitu vlasů, nehtů a pokožky.
Na vzestupnou vlnu obliby čerstvě vylisovaných ovocných šťáv také v poslední době
naskočila řada firem, které většinou v areálech obchodních domů nabízejí tzv. fresh džusy. Připraví je přímo před vašima očima z jednoho nebo více druhů ovoce, případně je
zkombinují i se zeleninou. Nemáte ani jednu z těchto možností?
V prodejnách zdravé výživy jsou celoročně k dostání například lažanské či lhenické ovocné džusy nebo džus Vitaminátor. Všechny obsahují čerstvou ovocnou šťávu bez
následného doslazování, barviv či konzervantů šetrně pasterizovanou při teplotě okolo 70 °C. V běžných obchodech jsou k mání různé ovocné a zeleninové šťávy a mnohdy můžeme být zmateni z toho, o jaký typ zrovna jde. Mezi různými druhy džusů jsou totiž
ohromné kvalitativní rozdíly.
Na první pohled jsou patrné samozřejmě v cenovém rozpětí, třeba mezi širokou nabídkou džusů krabicových. Ale je vždy zcela jasné, kde platíme jen značku a kde kvalitu, případně nekvalitu? Je především rozdíl v džusech z prvního a druhého lisování, což bohužel většinou nebývá vždy na obalu označeno. Povinně se uvádí, zda džus je 100 %, nebo 50 %, kolik obsahuje ovocného podílu, zda je doslazený, jestli obsahuje konzervanty, barviva a podobně. A také zda obsahuje vlákninu.
Běžné džusy jsou vyráběny z koncentrátu, který vzniká odpařováním vylisované šťávy až na jednu šestinu. Takto zahuštěný džus je levnější na přepravu a skladování. Před plněním do konečného obalu se koncentrát naředí vodou. Stoprocentní se nedoslazuje cukrem, padesátiprocentní ano, méněprocentní pak musí být označen obchodním názvem nektar.