Chanuka

Chanuka

I„kdyby měl Žid zapomenout na všechny svátky, na dva z nich určitě nezapomene,“ cituje Zuzana Peterová rabína Richarda Federa: „Na den veselého Purimu a na chanuku,“ tedy svátek světel, osmi plamínků, v jejichž třpytu čteme dávný příběh o vítězství.

Kuchyně židovského národa, hrající během biblických, historických i moderních svátků jednu z hlavních rolí, hluboce přesahuje pouhopouhý gastronomický rozměr. Stejně jako literatura bývá považována za kulturní paměť národa, židovská kuchyně opisuje v řádcích svých receptů a předpisů celou historii putující židovské diaspory.

Přesná, absolutní a věčná stravovací pravidla, která zjevil Mojžíšovi na hoře Sinaj samotný Bůh v podobě přikázání, tvoří součást tóry a přes jejich komplikovanost naši duši zaplavuje záviděníhodná jistota při jejich pročítání. Výklad a poznámky židovských mudrců jsou zaznamenány v Knize zákonů a tradic talmudu, jídlem samotným se zaobírá židovský zákon a univerzální rukověť židovských komunit Šulchan aruch (Prostřený stůl), přesněji jeho oddíl Jore de’a.

Pravidla kašrutu vymezují, co je košer (povoleno) a trejfe (zakázáno). Jedním z nejdůležitějších témat je příprava masa a jeho oddělení od mléčných výrobků. Jídla obsahující jedno nesmějí být konzumována spolu s pokrmy obsahujícími druhé, nesmí se spolu vařit, a nutné je i jejich oddělování během všech fází přípravy – od ukládání až po mytí nádobí. Ortodoxní domácnost znamená dvojí kuchyňské vybavení – nádobím, příbory i utěrkami.

Nádobí se myje ve dvou dřezech, myčka bývá používána jen na jeden druh nádobí, pokud slouží pro mytí mléčného i masitého, je mezitím nutný dvojitý program naprázdno. K tomu všemu ale ještě připojme třetí druh nádobí – pesachové, protože během pesachu (židovské Velikonoce) platí odlišné stravovací předpisy, zakazující všechna jídla kynutá nebo kvašená.

Absolutně nezbytná je rituální porážka šchita. Mezi zvířata povolená ke konzumaci patří sudokopytníci- -přežvýkavci a drůbež, ostatní zvířata jako prase, kůň nebo králík jsou považována za zakázaná, stejně jako šelmy, mrchožrouti, některé druhy ptáků, zvířata pošlá, plazi, žáby, želvy, měkkýši, korýši a ryby bez šupin a ploutví.

Díky zákazu krve dojde během samotné rituální porážky k proříznutí hrdla zvířete profesionálním řezníkem šochetem, který jedním pohybem přetne zároveň průdušnici i tepnu pro minimalizaci bolesti poráženého zvířete, které pak musí být důkladně ohledáno. Zadní část zvířete a tuk spodní části břicha jsou však také zakázány. Košerování pokračuje třicetiminutovým máčením masa ve studené vodě, solením hrubou solí a trojitým omytím studenou vodou.

Diskuze ke článku

  • Nejsou zde zatím žádné komentáře.

Další články z rubriky