Na Ostravě se vařilo zelí každou sobotu, protože prý " zeli, to chlopa rozveseli". Pravé ostravské zelí se vaří jinak v zimě a jinak v létě.V obou případech je důležitá kvalitní, voňavá, nejlépe domácí slanina, v nouzi může být i anglická. Uzená chuť a vůně je velmi důležitá. Podává se ale vždy zásadně s přírodním dušeným hovězím plátkem (paprika, pepř, cibule) a vařenými brambory.
2
V létě se nakrouhané hlávkové zelí nasype do vařící osolené vody s kmínem a vaří do poloměka. Mezitím se rozpustí slanina, na ni se přidá usekaná cibule a vše se osmaží. Poloměké zelí se slije, ale ne úplně, musí zůstat tak na prst na dně tekutina. Do toho se zamíchá slanina s cibulí a dusí se po pokličkou doměka. V hrnku se rozmíchají cca 2 lžíce hladké mouky s vodou a tím se dusící se zelí zalije. Nakonec se dosolí a přichutí octem (ne příliš).
3
V zimě se - zase nejlépe domácí - kysané zelí ochutná a je-li příliš kyselé, propláchne ("umyje") se vodou. Dá se vařit do vody s kmínem, až změkne. Pak se scedí. Mezitím se udělá tzv. "jiška". Do kastrolu dáme uškvařit slaninu, na ni cibuli, a když je cibule dozlatova, nasype se na ni mouka a udělá se jíška. Následuje zalití vodou ze zelí nebo z vařících se brambor a přidání na jemno rozstrouhaného bramboru. Tato jíška se pak vaří tak dlouho, až se začne přichytávat na dně. To je okamžik, kdy se nalije na uvařené, scezené zelí a zamíchá. Kastrol, kde je zbytek přichycené jíšky včetně cibule a brambor, se předá k vyškrábání nejváženějšímu členu rodiny, protože je to tradiční pochoutka a prokázání cti, asi jako v Mongolsku beraní oko.
4
Příprava tohoto zelí je sice značně barbarská (mytí, slévání atd.), ale důležité je, že nemá ani v létě, ani v zimě chutnat příliš kysele, spíš je slané, lehce dokysela. Nikdy se nepřislazuje! Je prostě jiné, než české nebo jihomoravské, ale v kombinaci s brambory a hovězím velmi chutné.
Zaregistrujte se k odběru newsletteru a my vám každý týden zašleme osvědčené tipy.
Komentáře k receptu
Jana Fričová
|24. 7. 2010 14:49
Já nikdy nemohla přijít na to, jak správně uvařit zelí. Díky Vám paní Ludmilo se mi to povedlo :-). Už ho jinak vařit nebudu. Díky za recept.
Eva Skálová
|13. 3. 2009 17:33
Ve východních Čechách se takhle zelí nedělá, ale zkusila jsem to. Opečené špíčky po rozpuštění špeku jsem dala stranou a vmíchala až k hotovému. Jím k tomu ohřátou klobásu a chleba a je to fakt dobrá večeře. Takže dávám první jedničku.
Maruš
|7. 8. 2006 12:02
Vždy jsem myslela,že jen šikovna robka chlopka rozveseli.Ale že by zelí?A ty čárky nepíšu schválně,bo každý ví,že ostravaci majum kratke zobaki.Moje maminka hl.zelí uvařila tak napůl,vodu z něj vylila.Udělala jíšku se špekem a cibulí,zalila čistou vodou,nechala provařit,pak přidala zelí,kmín,sůl,špetku pepře,ocet,jemně nastrouhaný brambor a dále ještě vařila.Jestli dávala cukr,to už nevím.Podávala ale s pečeným vepřovým masem,nejčastěji s bůčkemV zimě ke kysanému zelí bylo uzené maso.Každý rok jsme měli totiž pašíka jménem Filip,ale když jsem představila svého přítele,stejného příjmení,tak pašíka přejmenovali na Vaška.