Italové ho milují, ve Španělsku ho zdobí ochranná známka původu, i u nás se mu daří – jen o něm nic nevíme. K naší škodě, protože nádherný mangold, podobný zároveň rebarboře i špenátu, dokáže v mnohých jídlech zázraky.
Není náhoda, že se mangold podobá jak reveni, tak špenátu, je s nimi totiž spřízněn. Pěstuje se jako listový nebo řapíkatý. Listový je sytě zelený a velmi podobný špenátu. Řapíkatý může mít řapíky čistě bílé, světle zelené, nažloutlé, sytě červené, či dokonce lehce dofialova. Listy jsou světle nebo tmavě zelené. Rostlina je neobyčejně dekorativní. Po stránce výživové nabízí vysoké procento železa, důležitého pro krvetvorbu, a také magnezia, které příznivě působí na vystresovaný organismus.
Mangold napomáhá i dobrému trávení. Svým obsahem rafanolu (najdeme ho i v křenu) a asparaginu (je též v chřestu) dokáže rozpumpovat peristaltiku. Podobně jako červená řepa obsahuje prvek betain. Ten je spolu s dalšími složkami účinný proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci. Mangold měli v lásce staří Římané, je zmíněn jako součást proslulých Lucullových hodů, zmiňuje ho Apicius i Petronius v Satyrikonu. Pěstuje se v celém Středomoří, ale daří se mu i v mnohem severněji položených oblastech.
Foto: Janne Peters, Shutterstock.com Produkce: Imme Bohn Food styling: Michaela Pfeiffer Dekor styling: Maria Grossmann