V Anglii jsem si oblíbila tamní pomerančovou marmeládu. Co je na ní jiného?
Britové milují lehce natrpklou chuť takzvané bitter či Seville orange marmalade do té míry, že slovo marmalade, není-li uvedeno jinak, znamená právě jen tu pomerančovou.
Na její přípravu se kromě běžných pomerančů používají také ty nahořklé, takzvané sevillské. Nádherně voní, ale zasyrova se nejedí. Plody (přidává se k nim také citron) se tradiční metodou vaří i několik hodin, pak se cedí, lisují, šťáva se svaří s cukrem a ke konci se do zavařeniny přidává i na hrubší nebo jemnější kousky nakrájená kůra. Pro labužníky se do pomerančové zavařeniny někdy přidává i whisky nebo zázvor.
Oproti běžným marmeládám se tahle používá hlavně na tradiční britské opečené toasty s máslem.
Koupíte ji v některých lahůdkářstvích a v OD Marks & Spencer.