Maďarským vínům se dnes dostává zasloužené pozornosti. Úsilí a péče, jež jim nastupující generace věnují, jsou mimořádné.
MAĎARSKÁ VÍNA u nás byla donedávna spojena se dvěma pojmy: červeným zvaným Býčí krev a dezertním tokajským. Oba nápoje i nadále patří k ceněným exportům země, v případě Tokaji Aszú i k výsostným značkám. Přestože je dnešní Maďarsko jen částí území bývalých Uher, příznivé geografické podmínky Velké uherské nížiny jsou pro pěstování vinné révy stále blahodárné.
To se odráží i v počtu vinařských oblastí – 22, a v celkové rozloze vinic, jež činí téměř 75 000 hektarů. Převedeno na objemové míry se dnes v Maďarsku ročně stočí 3–3,5 milionu hektolitrů vína. Zejména u malých a středních výrobců je pak navýsost sympatickým jevem jak důraz na kvalitu, tak intenzivní revitalizace původních, autochtonních odrůd.
Vše pak často dává zrod výjimečným vínům, jaká bychom ještě koncem minulého
století v této oblasti nečekali a ani je tu koneckonců nenašli. Při tak značném objemu produkce a jejímu plošnému rozložení se na tomto vymezeném prostoru věnujme několika oblastem, které se v dnešním Maďarsku řadí do první linie a zcela právem aspirují i na ocenění daleko přesahující skutečné i symbolické
maďarské hranice.
Stejný význam, jaký má pro Čechy hora Říp, má pro Maďary mírný vrcholek, na němž se tyčí Pannonhalmské opatství (Pannonhalmi Apátsági). Benediktinští mniši zde měli pro pěstování a výrobu vína dokonalé podmínky, neboť pozemky se rozkládají na slavném vrchu Somló a v oblasti Tokaj- -Hegyalja. Počátkem minulého století pokrývaly vinice opatství stovku hektarů a vína zde produkovaná znala celá Evropa.
Válka a následný historický vývoj ovšem učinily rozkvětu pannonhalmského vinařství konec. Na světlé zítřky se začalo blýskat až roku 2000, kdy nově ustavené vinařství získalo část prostor v opatství a díky finančnímu partnerství s bankou MKB také prostor k obnově staré slávy. A šanci uchopilo velkoryse, ať už jde o architektonické ztvárnění či technickou vyspělost provozu ve spolupráci s nejuznávanějším vinařským odborníkem země Tiborem Gálem.
Gravitační metodou tak dnes pannonhalmské vinařství vyprodukuje ročně 300 000
láhví. Preferovanými odrůdami jsou tu zejména bílé, jako Ryzlink rýnský, Sauvignon Blanc, Pinot Blanc, kořeněný Tramín, Ryzlink vlašský a z červených Pinot Noir, Merlot a Cabernet Franc.Posvátný vrch Pannonhalma a vínu zasvěcený (osazují se i severní svahy) kopec Somló jsou dominantami mírně zvlněné krajiny kolem maďarského moře – Balatonu.
Vinařství, která se tu v posledních desetiletích snaží obnovit staré tradice
či vznikají díky velkým novým investicím, výtečně reprezentují v prvním případě tradiční Tornai, ve druhém supermoderní Kreinbacher. Zakladatel Jószef K. díky skupování jedinečných vinic na jižních a jihozápadních svazích Somló získal úžasnou základnu především bílých odrůd, z nichž polovinu tvoří Furmint.
Jako zatím jediný zástupce modrých odrůd k nim v roce 2006 přibyl Syrah. Kreinbacher hledí do budoucnosti i tak, že jeho vína spadají už rok do kategorie organická (bio). Něžné balatonské klima má podíl i na skvělých vinařských možnostech přilehlých oblastí. I tady se stále více prosazují vinařství obnovená silou rodinné tradice.
Dynamický Michal (Mihály) Figula neváhal deklarovat svou víru v sílu rodinné
tradice i tím, že své poslední červené cuvée pojmenoval po synu Filipovi; Fűlop 2006 tvoří Merlot a Cabernet Franc. Figula vinaří na 20 hektarech, rozložených v prvotřídních balatonských lokalitách. I přes zmíněné „synovské“ cuvée stále vedou bílá a v posledních letech mocně nastupují i růžová vína.
Z protějšího břehu Balatonu svému vrstevníkovi symbolicky kyne Daniel Konyári; potomek dalšího silného vinařského rodu ale vytváří především vína červená (vyhlášené je Sessio 2006) či dokonalá rosé a k jeho vinařství na historických základech v půvabné krajině směřují kroky nejednoho milovníka či milovnice vín.
Červeným vínům (Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc, Merlot, Frankovka červená (Kékfrankos) a Modrý Portugal (Kékoportó) je zasvěcena nejjižnější oblast, Villány, poblíž chorvatských hranic.
Slavná vína (zejména z pozic na vrchu Szársomlyó) a slavná vinařství jsou tu součástí krajiny. Řada z nich je skutečně výjimečných. Attila Gere se k rodinné
tradici vinařství vrátil oklikou přes lesnictví a dnes i s pomocí energické dcery Andrey hospodaří na 60 hektarech. K vrcholům produkce patří Cabernet Franc Selection 2006 či Kopar Cuvée.
Příběhem statečné vdovy by se daly nazvat životní peripetie Moniky Debreczeni; po tragické smrti manžela se ujala vlády nad vinařstvím Vylyan v Kisharsány tak dobře, že se roku 2008 stala Vinařkou roku. Ke špičkám její produkce patří třeba Vylyan Pinot Noir 2004.
Luxusními vinařstvími kalifornského Napa Valley se nechal inspirovat vinařský magnát oblasti, všemi respektovaný Lojzi Wunderlich. Jeho úctyhodný palác vína
s podzemní hodovní síní a rozlehlým návštěvnickým centrem hostí také skvostná vína. Novinkou je řada Cassiopeia, proslulo cuvée Victoria (Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot), zejména ročník 2003.
Též oblast Szekszárd je převážně osázena modrými odrůdami včetně klasické Kadarky a reprezentována třeba rodinným vinařstvím Takler (otec a dva synové), které vládne nad 51 hektary vinic a vytváří elegantní, plná a harmonická vína. Specialitou je tmavorůžová Kadarka Siller (déle na slupkách než rosé, méně než červené). Ano, budoucnost vína má v Maďarsku mnoho podob, a všechny jsou víc než zajímavé!
Foto: PETR TŮMA, Text: JITKA RÁKOSNÍKOVÁ, časopis F.O.O.D.