Království, kde vládne cukr

Království, kde vládne cukr

První chuťový vjem, který dítě po narození rozeznává, je sladkost, kterou si hned zařadí mezi příjemné požitky. Jednak si ji žádá mozek, protože glukóza je pro něj jediným zdrojem energie, na druhé straně požití cukru zvyšuje vylučování serotoninu - hormonu, který vyvolává pocit spokojenosti. Je to jeden z důvodů, proč dětství a sladkosti jsou dva pojmy, které zůstávají v paměti většiny z nás spojeny...

Přitažlivá chuť cukru musí být zapsána v našich genech, protože v Indii ho uměli vyluhovat z cukrové třtiny už před 4 500 lety a Alexandr Veliký později přinesl cukr do Evropy. Kromě toho přicházely pamlsky lidem vhod, protože měli zájem o všechno, co se dalo žvýkat. Švédští archeologové našli v jednom sídlišti z doby kamenné, kouli březové pryskyřice se stopamil idských zubů - byla to žvýkačka stará 9 000 let. Řekové žvýkali pryskyřici lentišku, Mayové klovatinu stromu sapodily, renesanční Evropané listy tabáku, Číňané kořeny ženšenu a Eskymáci zvířecí kůže. Není divu, že žvýkací guma, kterou s sebou přivezla po druhé světové válce americká 6. flotila, měla u evropských dětí i dospělých okamžitý úspěch, který nikdo nečekal. Stala se v té době synonymem všeho moderního. Od roku 1993 do roku 1997 se ve světě zvýšil celkový prodej bonbonů a žvýkaček o 30%. Největší hvězdou výrobního odvětví jsou bonbony a žvýkačky.

Výroba těchto cukrovinek, jichž každý Španěl spořádá asi tři kilogramy ročně , prošla mnohými změnami a je stále více automatizovaná. Gumovým základem pro žvýkačky nejsou už produkty přírodní, ale syntetické např. polyvinylacetát. Protože základní ingredience jsou téměř bez chuti, přidávají se k nim příměsi, které se už také nedělají z ovocných šťáv, ale z aromatických látek, kyselin a barviv, které byly oxikologicky vyzkoušeny, aby se ověřila jejich neškodnost.

Průmyslové odvětví vyrábějící cukrovinky a žvýkačky je velmi dynamické a bedlivě si všímá módních novinek a chutí. S odstíny barev a příchutí se neustále experimentuje.
Průzkumem se zjistilo, že jen 20% lidí, kteří ochutnali žlutý bonbon s jahodovou příchutí, umělo správně poznat chuť tohoto ovoce. Přišlo se také na to, že děti mají nejraději cukrovinky zbarvené modře, ačkoli žádná přírodní potravina tuto barvu nemá, nebo možná právě proto. Objevují se také výrobky nové konzistence, jako je velmi měkká guma, která se nelepí na zuby, bonbony, které v ústech praskají, rozpadnou se nebo začnou šumět. Dá se splnit každý dětský sen a fantazie nezná hranic.

Další články z rubriky